Posledním kolem základní části pokračovala o víkendu druhá nejvyšší soutěž družstev v badmintonu. Všechny týmy měly už jen dvě utkání na to, aby získaly body do tabulky, která po základní části rozdělí družstva na úspěšná a neúspěšná, tedy ta, která budou hrát o titul a o postup do extraligy a ta, která budou bojovat o záchranu.
Přestože náš tým "spadl" do druhé poloviny (tedy boje o záchranu), neodjížděli jsme z Českého Krumlova, kde se třetí kolo konalo, nespokojeni. Ale nepředbíhejme...
Z Plzně jsme odjížděli s vidinou toho, že ranní náledí nebude to nejtěžší, co nás ten den čeká. Rozpis utkání před nás postavil nelehké soupeře, kteří se dali v utkáních považovat za favority a nám nezbývalo, než se pokusit překvapit. Já jsem se tentokrát pasoval do role nehrajícího kouče a asi i to přispělo k tomu, že jsme nakonec neodjížděli s prázdnou.
Krumlovští jsou letos jedním ze spolufavoritů soutěže, ale přesto jsme přemýšleli v teoretické rovině alespoň o remíze. Tato rovina se ale začala velmi rychle naklánět na stranu našeho soupeře. Ondra se Zuzkou i přes celkem solidní výkon podlehli Slukovi s Vazačovou a náš první debl dostal první důrazné varování od indonéského hráče ve službách Krumlova. Ani ve druhé "rundě" zápasů jsme neuspěli, Lucka nestačila na svoji jmenovkyni Černou a Honza zase na neuvěřitelně se zlepšujícího juniora Janáčka. Když pak Tomík prohrál oba nadějně rozehrané sety s Dominem a holky prohrály čtyřhru, začínalo se zdát, že naše kanárkově žluté bundy budou mít krutou symboliku. Naštěstí Ondra s Honzou vyhráli druhou čtyřhru a tak jsme získali alespoň čestný bod. Na závěr ještě Milan dostal školení od nejlepšího hráče v lize, Indonésana Tri Prasetya, ze kterého se dokonce musel zpovídat i v místní televizi. Výhra Krumlova byla zasloužená, kvalita krumlovských juniorů a především asijského hráče byla pro nás příliš těžkou překážkou, ale předvedené výkony předznamenávaly odhodlání do dalšího utkání.
Plzeňské derby se podruhé za sebou odehrávalo na neutrální půdě. Zatímco loni jsme si s městským rivalem, hrajícím ve zdecimované sestavě, s našimi posilami lehce poradili, letos byla papírová převaha na soupisce vysokoškoláků. Podle mých propočtů jsme měli mít šanci na remízu, pokud vyhrajeme obě mužské čtyřhry a dvě mužské dvouhry. Jenže chybička se vloudila a postavení čtyřher soupeře nám naše myšlenky trochu zkalilo. Nikoliv však odhodlání a tak jsme se do soupeře pustili hned od začátku. Ondra se Zuzkou nastupovali proti zatím neporaženému páru Kozová-Paleček v roli outsiderů. Využili však nepovedeného dne Tomáše a dokázali ve dvou setech vyhrát, což nám vrátilo úvahy na bodový zisk. Navíc Milan s Tomem vyhráli spolehlivě debla a Honza až nečekaně lehce přehrál Balihara - 3:0, to byl začátek z říše snů. Holky podle očekávání podlehly ve čtyřhře, ale Milan udolal ve třech setech Klimaje a zajistil nám tak remízu. Po očekávaných prohrách ve druhé čtyřhře a dvouhře žen, i když jak výkon Lucky, tak Ondry s Honzou byl celkem slušný, už zbýval jen zápas Tomáše se slovenským reprezentantem Vachálkem. Dosavadní výsledky posily vysokoškoláků Tomíkovi moc šancí nedávaly, ale on se soupeře nezalekl a vlétl do zápasu jako vítr. Trochu laxní přístup soupeře mu v podstatě nabídl první set, který Tom s díky přijal a dostal se na vítěznou vlnu. Ve druhém setu se mu podařilo získat mírný náskok, který zuby nehty hájil až do koncovky. Ta byla nejhezčí fází zápasu. Boj o každý milimetr kurtu a sítě, ve kterém měl vždy o něco pevnější nervy Tomáš, který vítězstvím 21:19 vybojoval pro náš tým cenné body za celkové vítězství.
Z Krumlova jsme tedy odjížděli s důležitými body, které doufejme, pomůžou našemu týmu k poklidnému průběhu nadstavbové části soutěže, v níž budeme bojovat o příslušnost k 1. lize i pro příští sezonu. Po sobotě je k tomu opravdu blízko.
Míra Hucl
Žádné akce k zobrazení |
od 4.10.2010