Oddíl stolního tenisu při Sokol Doubravka založilo v roce 1995 několik nadšenců pro
hru s nejmenším míčkem, kteří se v sezóně 96/97 přihlásili do tehdejší soutěže
neregistrovaných v Plzni. Začátky v tehdejší II. lize neregistrovaných byly krušné, ale
postupně hráči získávali zkušenosti a herní kvalitu. Základní kádr týmu se rozšířil a posílil a
v ročníku 98/99 mužstvo postoupilo do první ligy a v následujícím ročníku ji po boji udrželo.
Současně s tím ale začal první rozpad družstva, které z různých důvodů opustilo několik
hráčů. Bylo rozhodnuto opustit soutěž neregistrovaných a přihlásit tým do městského přeboru
registrovaných hráčů. Náhradou za odešlé získal tým dva nové hráče. Ve své premiéře
v městském přeboru v ročníku 1999/2000 mužstvo vybojovalo 3. místo. Bohužel možná
nenaplněné představy o rychlém postupu do krajské soutěže a problémy s hrací místností
vedly k druhému rozpadu oddílu a k ukončení účinkování i v soutěži registrovaných.
V průběhu tohoto období nás opustili i poslední zakládající členové. Okolo torza bývalého
týmu se postupně začal formovat nový oddíl. Ten účinkoval v místnosti s jedním stolem, hráči
v něm pouze trénovali, do soutěží jsme se s nevyhovující herní místností nemohli přihlásit.
Až v roce 2023 došlo ke změně, o které se píše v dalším odstavci. Oddíl v současné
době má jeden tým v Nemistrovské soutěži města Plzně. Do budoucna bychom chtěli vytvořit
další týmy hrající jak nemistrovské, tak i mistrovské soutěže. To je ale běh na delší trať,
protože kvalitní hráči nepadají z nebe. Proto se snažíme lanařit hráče, kteří mají k Sokolu
Doubravka nějaký vztah z dřívější doby, nebo bydliště v regionu. Výchova vlastní mládeže je
běh na ještě delší distanci, a navíc není jisté, kolik dětí z pinkpongové přípravky u stolního
tenisu zůstane a dosáhne potřebné výkonosti. Je třeba si uvědomit, že stolní tenis ve své
sportovní formě v zásadě sice neklade vysoké nároky na fyzickou kondici a nehrozí při něm
závažná zranění, ale vysoké nároky klade na pohybovou koordinaci a prostorovou orientaci.
Po - Ne ve volných hodinách (viz. rezervační systém)
K dispozici jeden stůl na stolní tenis, možnost zapůjčení raket i míčků
Cena za 1 hodinu - 110Kč
V současnosti tvoří oddíl stolního tenisu 8 mužů středního a vyššího středního věku se zkušenostmi z regionálních a krajských soutěží. Počet se samozřejmě průběžně mění.
Dlouhá léta jsme si stýskali, že hrajeme v herně s jedním stolem, že oddíl nemá zázemí, hernu, ve které by mohl hrát soutěžní zápasy. V letech 2020 - 2022 ale došlo k velké proměně. Byla vypracována projektová dokumentace nástavby sokolovny a požádali jsme Národní sportovní agenturu o dotaci na její stavbu. I stal se téměř zázrak a dotace nám byla přidělena. Dalšími dotačními částkami přispělo město Plzeň a městský obvod Plzeň 4. Nemalou částkou se samozřejmě podílela i sama tělocvičná jednota, a tak se mohlo začít stavět. Další překážkou ale bylo hledání dodavatele, který by se vešel do námi stanovené maximální ceny. Nakonec nám vytrhla trn z paty firma pana Josefa Holého (bývalého člena jednoty), která se jediná vešla do cenového limitu a během roku 2022 objekt postavila. Začátkem roku 2023 se tak členům oddílu splnil sen a mohli začít trénovat a hrát v nové tělocvičně, o kterou se částečně dělíme s oddílem mladých gymnastek, které tam v určené době metají kozelce.
Stolní tenis, stejně jako i většina ostatních současných sportů vznikl a získal svá první
pravidla v Anglii. První zmínka je z roku 1881, kdy si gentlemani, kteří z důvodu
nepříznivého počasí nemohli hrát lawn tenis, krátili dlouhou chvíli hraním tenisu na stole.
Jako pálky posloužila víka od krabic na doutníky, míček se vyrobil z korkové zátky a síťku
nahradila řada knih. V roce 1890 přivezl z cesty po Americe James Gibb, který je
mimochodem uznáván jako zakladatel závodní hry, celuloidový míček, který objevil mezi
dětskými hračkami. Záhy se celuloid ukázal jako nejvhodnější materiál.
V Anglii se v prvních letech dvacátého století stal nový sport záhy velmi populární,
ale jeho obliba zmizela stejně rychle jako přišla, protože nový sport kvůli materiálovému
vybavení přinesl jen fádní pinkání. Ač byla již vynalezena pálka s vroubkovanou gumou,
stolní tenis se na dvacet let propadl do nezájmu. V českých zemích se objevují první zmínky o
stolním tenisu okolo roku 1900, po roce 1903 ale mizí. Teprve dvacátá léta minulého století
znamenají znovuzrození stolního tenisu a jeho rozmach po celém světě.
První mistrovství světa se konalo v roce 1926 v Londýně. Toto mistrovství také
ukončilo éru dřevěných pálek, které nahradila pálka s vroubkovanou gumou. Pro zajímavost,
ještě na mistrovství někteří zastánci korku žádali zákaz gumových potahů s odůvodněním, že
kazí hru. Historie se opakuje a o třicet let později chtěli vyznavači tehdy již klasické pálky
zakázat houbové potahy a používali stejný argument.
Dvacátá léta opanovali zejména maďarští hráči a toto období historie stolního tenisu se
obecně nazývá maďarská éra. Od roku 1932 ale sportu s celuloidovým míčkem začínají
kralovat jiní hráči. Na mistrovství světa, které se konalo v Praze, se našim v družstvech
podařilo porazit do té doby suverénní Maďary a získat první titul mistrů světa. Od té doby se
začala psát éra, která se v historii stolního tenisu označuje jako československá. Stolní tenis se
v Československu stává počtem titulů mistrů světa jedním z nejúspěšnějších sportů. Celkem
naši sportovci získali 29 titulů. Sluší se připomenout některá jména: Maleček, Kolář,
Lauterbach, Váňa. Tereba, Šlár, Štípek, Andreadis, Tokár , mezi ženami Kettnerová, dále
třeba Votrubcová a Depetrisová, hráčky Viktorie Plzeň. Bohužel, titulů by bylo zřejmě
mnohem víc, nebýt druhé světové války. Po ní sice ještě medaile cinkaly, ale po nástupu
komunismu i vlivem necitlivého přístupu funkcionářů jich ubývalo. Poslední titul získala
dvojice Adreadis, Štípek v roce 1957. To již bylo zřejmé, že československé období končí a
nastupuje Asie, v té době hlavně Japonsko. Přesto se od té doby vlivem široké a kvalitní
základny podařilo vychovat mnoho skvělých hráčů, kteří dobyli medaile na světových i
evropských šampionátech. Pro oživení paměti opět několik jmen: Miko, Staněk, Orlowski,
Kunc, Dvořáček, Panský, Korbel, Voštová, Karlíková, Lužová, Grófová, Hrachová, Kasalová.
Bohužel stolní tenis v českém podání stále ustupuje ze slávy. V současnosti není ve světové
špičce žádný český hráč ani hráčka.
Okolo přelomu tisíciletí došlo ke změně pravidel. Sety namísto do 21. bodů se začaly
hrát pouze do 11. a došlo ke změně velikosti míčku z 38 mm na 40 mm. Odůvodňovalo se to
zvýšením atraktivnosti hry.
Koncem roku 2015 prošel stolní tenis materiálovou revolucí, celuloid odešel do
propadliště dějin a nastupují míčky vyrobené z plastu. Oficiálně je to kvůli vysoké hořlavosti
celuloidu a neochotě dopravců převážet takto rizikový materiál. Nikdo z nás nikdy neslyšel o
havárii a požáru, za kterým by byly pinkpongové míčky. Ve skutečnosti za tím stojí byznys.
Nové míčky jsou dražší a mají poněkud odlišné vlastnosti, jsou trochu pomalejší a méně
rotují. Proto bylo potřeba vyvinout a prodávat zase nové potahy na rakety, aby vyhovovaly
novým míčkům. Bývalý předseda ITTF, pan Adham Sharara na kongresu stolnotenisové
federace prosadil a nechal odhlasovat tuto změnu. Všeobecně se proslýchá, že od výrobců
stolnotenisového materiálu za to obdržel všimné. A protože stolní tenis je široce rozšířen po
celé zeměkouli, nejednalo se jistě o malou částku. Takže jak vidíte, skandály neprovázejí
pouze fotbalovou federaci.
Zdroj: Vladimír Slobodzian: 80 let československého stolního tenisu
